Zatmění Slunce a Měsíce

Oproti měsíčnímu zatmění je to sluneční mnohem vzácnější pro nějaké konkrétní místo na Zemi, ale i krásnější. Vzniká v opačném případě, než tomu bylo u měsíčního zatmění, a to v době, kdy je Měsíc v novu (při zatmění Měsíce je vždy v úplňku). Náš Měsíc je 400x menší než Slunce, ale také je zhruba 400x blíž k Zemi. Za úplná sluneční zatmění tedy vděčíme této úžasné náhodě, kterou nám příroda naskytla. Měsíc tak může zakrýt Slunce svým kotoučem téměř stejného úhlového průměru, jako má ten sluneční a ukázat nám například růžové protuberance nebo skvostně strukturovanou sluneční korónu, která někdy vypadá jako pavouk (během minima v 11-ti letém slunečním cyklu), jindy jako květina s desítkami okvětních lístků. Vidět úplné zatmění však vyžaduje cestování do dalekých krajin do dlouhého, ale úzkého pásu totality (na Zemi má šířku maximálně 250 km), a to si jsou pozorovatelé vědomi, že Měsíc Slunce zakryje maximálně na 7 a půl minuty (déle to není z hlediska rozměrů těles a nebeské mechaniky možné). Na větší ploše zemského povrchu však mohou lidé spatřit částečné zatmění Slunce, během kterého měsíční kotouč elegantně „ukrojí“ část slunečního, takže při pohledu přes ochranný filtr můžeme spatřit Slunce ve tvaru srpku či nakousnutého jablka. Nastává také případ, že se Měsíc nachází v odzemí a je úhlově menší, nežli Slunce (které zabírá na obloze asi půl stupně). Pak, v případě, že stojíme přímo uprostřed pásu zatmění, můžeme spatřit přes ochranný filtr jasný prstýnek slunečního světla. Tomuto druhu zatmění se tedy přirozeně říká prstencové.

Částečné zatmění Slunce, foto: Dalibor Hanžl (29. března 06')	Úplné zatmění Slunce, kresba: Petr Horálek (29. března 06')	Prstencové zatmění Slunce, foto: Dalibor Hanžl (3. října 05')

V roce 2009 z našeho území spatříme dvě ze tří polostínových zatmění Měsíce, která lze však pozorovat výhradně fotograficky (první 9. února 2009 večer, druhé 6. srpna 2009 po půlnoci. Na Silvestra roku 2009 nastane částečné zatmění Měsíce o velikosti 8%. Mimořádně zařazujeme i informaci o úplném zatmění Slunce 22. července 2009, které sice z našeho území nespatříme ani jako částečné, ale půjde o nejdelší úplné zatmění Slunce v tomto století (maximální fáze potrvá až 6 min 39 sekund).

Zatmění měsíce

Celý úkaz souvisí pouze se třemi tělesy sluneční soustavy - tedy se Sluncem, Měsícem a Zemí. Slunce je zdrojem světla, tudíž za oběma dalšími tělesy vzniká kuželovitý stín. Země krouží okolo Slunce na své oběžné dráze, která leží na myšlené rovině zvané ekliptika. I Měsíc, obíhající okolo Země, má svou oběžnou dráhu položenou na myšlené rovině. Obě roviny jsou však odchýleny o úhel zhruba 5°. Proto je běžné, že Měsíc zemský stín velmi často mine. Avšak díky tomu, že Země obíhá okolo Slunce, je poloha měsíčního úplňku při každé lunaci (tj. doba, za kterou Měsíc Zemi obletí) odlišná. Nejen, že každý další úplněk (myšleno Měsíc ve fázi úplňku) zdánlivě leží v jiném souhvězdí, ale také je odlišná odchylka mezi Měsícem a ekliptikou. Je-li úplněk od ekliptiky odchýlen pouze o méně než 1,5°, můžeme spatřit měsíční zatmění.

V případě, že se Měsíc nachází blízko zemského stínu (který se do oblohy „promítá“ jako kruh), může dojít k polostínovému zatmění Měsíce (astronaut na Měsíci by si všiml, že Slunce vychází, nebo zapadá za zemským horizontem). Okem je těžko pozorovatelné; výrazně ho lze vidět jen v případě, že je Měsíc velmi blízko plného stínu. Pak se zdá, jakoby byl z jednoho okraje poněkud "začouzený". Pokud Měsíc z části vstoupí do plného stínu, tak nastává částečné zatmění Měsíce, které může vyvrcholit úplným zatměním ve chvíli, kdy se Měsíc do zemského stínu „ponoří“ celý. Díky zemské atmosféře, která láme sluneční paprsky (především dlouhovlnnou část slunečního světelného spektra, tedy červenou) směrem do středu zemského stínu, býváme svědky nezvykle rudého měsíčního úplňku. Barva zatmění však nemusí být vždy do ruda (nebo oranžova). Někdy může být Měsíc tmavě hnědý (především prochází-li středem zemského stínu), jindy "duhový" (namodralý nádech na okraji Měsíce způsobuje ozonová vrstva v naší atmosféře), nebo temně šedý. To vše ovlivňuje nejen poloha Měsíce v zemském stínu, ale též čistota zemské atmosféry. Nejvíce mohou zabarvení ztemnělého úplňku ovlivnit prachové proudy v zemské atmosféře vzniklé při sopečných erupcích.

Celý úkaz je vždy pozorovatelný na té zemské polokouli, kde je zrovna tma. Délka úplného zatmění Měsíce je ovlivněna vzdáleností Měsíce od Země a hlavně tím, zda Měsíc prochází jen okrajem, či poblíž (nebo dokonce vchází do) středu zemského stínu. Délka úplné fáze zatmění se tedy může lišit od několika minut do tři čtvrtě druhé hodiny!

Polostínové zatmění Měsíce, foto: Dalibor Hanžl (7. září 06')	Částečné zatmění Měsíce, foto: Dalibor Hanžl (9. listopadu 03')	Úplné zatmění Měsíce, foto: Dalibor Hanžl (4. května 04')

Mimořádně: Úplné zatmění Slunce 22. července 2009 v Číně

Úplné zatmění je od nás zcela nepozorovatelné, ale kdo se vydá do pásu totality, který přechází například přes Indii a Čínu, bude svědkem nejdelšího úplného zatmění Slunce v tomto století. Zcela nejdéle zatmění potrvá v oblasti Tichého oceánu jihovýchodně od japonských ostrovů (6 min 39 sekund). V Číně, kam se chystá nejvíce expedic, se bude délka zatmění pohybovat kolem 5 a půl minuty. Více o zatmění naleznete na speciálně věnované stránce (NASA; Fred Espenak). K tomuto zatmění je v ČR a z ČR naplánováno hned několik expedic. Více na astro.sci.muni.cz.

Částečné zatmění Měsíce 31. prosince 2009

Zatmění nastane ve čtvrtek večer. Měsíc se během maximální fáze (o velikosti 8.2%) bude nacházet 39° vysoko nad obzorem (vzato pro Prahu) v souhvězdí Blíženců. Nad východním obzorem 10° vysoko najdeme planetu Mars v souhvězdí Lva.

Parametry zatmění (v SEČ)

Zdroj: http://astro.sci.muni.cz/zatmeni/mesic.php

Zatmění a My

Jak zatmění Měsíce, tak i Slunce nechává ve zvěrokruhu, dva citlivé body, jež přesně označují body, na kterých k zatmění došlo, nebo se nachází přesně naproti těmto bodům.
Tento citlivý bod začne působit, ovlivňovat náš život a osud, pouze když se na něj dostane některá planeta nebo bod našeho horoskopu.
Setkání těchto aspektů dává možnost dotknutí se duchovního světa. Ve středověku se zatmění zpravidla používalo k různým duchovním, kulturním ale i magickým rituálům. Přesto i když žádný rituál neprovádíme a máme to štěstí, že se zatmění dotkne některé naší planety nebo astrologického bodu, může v tomto prvku probudit něco, co se v naší nejbližší budoucnosti projeví jako velmi hluboký zážitek anebo naopak jako velká míra napětí či bolesti. Pokud o tom víme, pak si víc můžeme danou situaci vychutnat nebo se na ni připravit. Pokud ne může být tento moment spouštěčem řady těžkých událostí. Proto je vhodné k zatmění takto i přistupovat.
Stejnou sílu má zatmění také na společenské celky, stát či politické útvary. Což pro některé může být stimulační a pro jiné naopak bolestné. Jestliže se dotkneme burzy tak ani ona z toho nemusí vyjít pozitivně.

Vložit příspěvek ke článku Zobrazit příspěvky (0)

Komentáře ke článku